Horton je normální slon v dobré fyzické i psychické kondici, a tak ho celkem překvapí, když mu pod nos spadne smítko prachu, které mluví. Celkem logicky se domnívá, že chyba, tedy vlastně hlasy, vězí v jeho hlavě, a že se prostě a jednoduše zbláznil. Jenže Horton se nezbláznil, a to smítko opravdu mluví. Je v něm totiž ukryté malé městečko Kdosice, ve kterém žijí maličkatí Kdovíci. Mezi nimi i Starosta - zasloužilý obyvatel, který má několik desítek roztomilých dcer, spokojený život a před sebou velkolepou oslavou stoletého výročí svého městečka. A je také jediný, kdo slyší Hortona. I Starosta si nejdřív myslí, že mu v hlavě přeskočilo, ale naštěstí mu včas dojde, že neblázní, a že Kdosice jsou ve vážném ohrožení. Dostaly se totiž ze svého starého a bezpečného úkrytu a jejich osud teď závisí na tom, jestli se Hortonovi podaří Kdovíkům pomoct s hledáním nového domova.
Ale Horton je trochu pomatenec a ze svých nových kamarádů má tak obrovskou radost, že se o ní rychle podělí s ostatními zvířátky ze svého pralesa. Nikdo mu to samozřejmě nevěří. Dokonce spořádaná Klokanice to bere jako nepřípustné chování a zásah do dobrých mravů a Hortonovo "šílenství" ji naštve natolik, že se rozhodne jetelový květ, na kterém je smítko s Kdosicemi, rezolutně zničit. A Hortonovo dobrodružství začíná.
Horton je skvělý film pro každého - dokazuje to nejen kouzelně barevná a propracovaná animace postaviček a celého okolního světa, ale i humor pro všechny věkové kategorie. Horton je totiž nejen tak trochu pomatenec, ale hlavně velký naiva a ještě větší nešika - co byste taky po slonovi chtěli? A tak se občas stává, že osud Kdosic visí doslova na vlásku. To třeba když Horton zdolává provazové mosty a jiné nástrahy, návštěva zubaře v Kdosicích může být pěkně nebezpečná věc. Sloní otřesy totiž často znamenají, že člověk (vlastně Kdoví) přijde o víc, než by rád.